Lide dnes 17.11 v mezinárodní den studentů země vstává | Zapalme společně svíčku

Nebuď lhostejný k minulosti!!!


17. listopad byl prohlášen za „Mezinárodní den studenstva“ při příležitosti druhého výročí podzimních událostí v roce 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, a to ve Velké Británii, na velké manifestační schůzi delegátů studentů 26 národů svobodného světa pod záštitou prezidenta Dr. E. Beneše.

Světový Mezinárodní den studentstva má nesporně svůj původ v „zemích koruny české“ a je to také jediný den mezinárodního významu českého původu. Ústřední svaz čs. studenstva vyvíjel v letech po roce 1939 v zahraničí za aktivní pomoci čs. exilové vlády rozsáhlou činnost a v roce 1941 svolal do Londýna manifestační schůzi, která přijala „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“, začínající následovně: „My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.“ Poselství prezidenta USA F. D. Roosevelta k 17. listopadu 1942 uvádělo: „Mezinárodní společenství studentů vybralo tento den, aby uctilo památku studentů a profesorů, umučených a zavražděných před 3 lety v Československu. Víme dobře, že země, která pokryla umučené studenty a učitele, neudusila vůli ke svobodě, a že rachot kulometů neumlčel hlasy, vyjadřující právo národa na to, aby si sám vybral, jak chce žít a přemýšlet."

Listopad 1939 Projeven hrdinný odpor českých vysokoškoláků proti nacistickým okupantům 15. listopadu po pohřebním průvodu s rakví s ostatky studenta J. Opletala – oběti pražské demonstrace z 28. října. Tato studentská aktivita se stala pro nacistické okupanty záminkou k jejich brutální odvetě 17. listopadu, při níž byly všechny vysoké školy uzavřeny do konce války. 9 nevinných studentských funkcionářů bylo popraveno a přibližně 1 200 vysokoškoláků (převážně z pražských a brněnských vysokoškolských kolejí) vzato do vazby v koncentračním táboře. Byla to ukázka uvěznění a popravy českých lidí na základě „kolektivní viny“ v nacistickém provedení.

Listopad 1989 Za počátky revoluce lze považovat den 50. výročí protifašistického vlasteneckého vystoupení studentů českých VŠ a hlavně výročí smrti J. Opletala 15. listopadu 1939. Na studentské aktivity navázala počátkem sametová revoluce. 17. listopadu se v Praze uskutečnilo studentské shromáždění. Sešlo se asi 15 000 lidí, kteří jako pietní akt uspořádali vzpomínkový pochod na uctění památky všech perzekvovaných studentů roku 1939. Tohoto průvodu se nezúčastnili jen studenti, ale i akademičtí hodnostáři, pedagogové a pamětníci událostí roku 1939. Průvod se vydal na Vyšehradský Slavín a ke hrobu Karla Hynka Máchy. Poté se tisíce studentů začali přesunovat na Václavské náměstí, tam se jim dojít nepodařilo, protože na Národní třídě na ně čekali příslušníci SNB. Ti sevřeli čelo tohoto průvodu do tzv. kleští, ale dav nechtěl násilí, začal pokládat na zem zapálené svíčky a dívky dávaly policistům za štíty květiny. Toho si policisté vůbec nevšímali a začali se ze svých pozic stahovat čím dál tím více těsněji a to až do té míry, že začínala propukat panika. Pro udržení pořádku začali mlátit lidi demonstrující v davu obušky s neobyčejnou surovostí. Poté pořádkové síly uvolnily sevření na jednom místě, kde utvořili uličku a tou museli demonstranti, tlučeni obušky, opustit prostor. Chování policistů mělo za následek, že někteří leželi umláceni na chodnících a další raněné odvážely sanitky. Zraněno bylo přes 500 lidí. 19. listopadu se na Národní třídě a Václavském náměstí pokládaly svíčky a skandovaly se hesla proti režimu. V Činoherním klubu bylo založeno Občanské fórum. 20. listopadu začínají být lidé den ode dne nervóznější, začínají se shromažďovat pod sochou sv. Václava a dávají se na demonstrativní pochod Národní třídou. 21. listopadu začalo stávkovat 80 tisíc studentů. Na Václavském náměstí demonstrovalo 200 tisíc občanů. Poprvé promluvil Václav Havel. 23. listopadu byla dosud nejpočetnější demonstrace na Václavském náměstí. 26. listopadu se v Obecním domě setkalo představenstvo ÚV, premiér Jakeš a představitelé OF. 27. listopadu nastala v republice očekávaná generální stávka. 28. listopadu se setkalo OF s představiteli tehdejší vlády. Bylo dohodnuto, že 3. prosince bude navržena nová federální vláda. 3. prosince prezident Gustav Husák odvolává několik členů vlády, ta byla obměněna již ze 40%, ale proti složení vlády vystoupily vysokoškoláci, kterým se jen částečná obměna zdá málo a stávkují dál. 4. prosinece se opět na Václavském náměstí scházejí demonstranti, aby podali nesouhlas s novou vládou. Dalších 11 členů vlády rezignovalo. 8. prosince se předsedou vlády se stává Marián Čalfa, který má za úkol sestavit vládu. 10. prosince Václav Havel při kandidatuře na prezidenta přednesl: ,, Teď už nejde o lepší budoucnost Československa. Lépe bude, o to už nemám strach. Běží o cosi víc. Aby cesta, kterou k lepší budoucnosti půjdeme, vedla k lepší budoucnosti celé Evropy a celého světa. Aby naše země, ležící ve samém středu Evropy, přestala být všem pro smích a se stala zemí, k níž budou ostatní vzhlížet se zájmem a respektem."

Zdroj: Nebuď lhostejný k minulosti!!!